Di­va­dlo a eko­lo­gie

EKO­SYS­TÉM 002

Délka: 6 min

A group of people laying on top of a sandy beach

Anketa / díl první / Tereza Dostálová a Tobiáš Nevřiva a Jiří Honzírek

Od­po­ví­da­jí Te­re­za Do­stá­lo­vá a To­bi­áš Ne­vři­va z praž­ské­ho Di­va­dla Se­tká­ní

To­bi­áš Ne­vři­va, re­ži­sér, dra­ma­turg a člen pro­gra­mo­vé­ho tý­mu Stu­dia AL­TA

Te­re­za Do­stá­lo­vá, scé­no­gra­f­ka, vi­zu­ál­ní uměl­ky­ně a stu­dent­ka so­ci­ál­ní a kul­tur­ní eko­lo­gie FHS UK

Po­u­ží­vá­te ter­mín en­vi­ron­men­tál­ní či eko­lo­gic­ké di­va­dlo pro své pro­jek­ty?

Po­u­ží­vá­me při ozna­čo­vá­ní na­šich pro­jek­tů spíš ter­mín Coun­try­si­de Spe­ci­fic Per­for­man­ce. Ba­ví nás vy­chá­zet ze skry­tých pří­bě­hů kon­krét­ních míst, im­pul­zů v kra­ji­ně a po­zo­ro­vá­ní ví­ce než z lid­ské­ho svě­ta ko­lem nás. Ter­mín en­vi­ron­men­tál­ní či eko­lo­gic­ké di­va­dlo pro nás pod­vě­do­mě spíš za­stu­pu­je pro­ces tvor­by, ja­kým pro­jek­ty vzni­ka­jí, kdy se sna­ží­me při­zvat ne­růsto­vé myš­len­ky do tvůr­čí­ho pro­ce­su.

Roz­li­šu­je­te per­for­man­ce a in­sce­na­ce s pří­rod­ní­mi ná­mě­ty a pro­jek­ty, kte­ré jsou eko­lo­gic­ky re­a­li­zo­va­né?

To je pod­le nás ur­či­tě dů­le­ži­té roz­li­šo­vat. En­vi­ro­men­tál­ní té­ma­ta nejsou je­di­ná dů­le­ži­tá na po­li sou­čas­né per­for­ma­tiv­ní tvor­by, ale jen jed­ním seg­men­tem ze ši­ro­ké šká­ly pro­jek­tů od so­ci­ál­ně a po­li­tic­ky an­ga­žo­va­ných až po ob­jek­to­vé in­sce­na­ce a po­dob­ně. Jsem rá­di, že v pro­stře­dí al­ter­na­tiv­ní­ho di­va­dla exis­tu­je ta­ko­vá pes­t­rot pří­stu­pů a za­mě­ře­ní. Zá­ro­veň vě­ří­me, že za sou­čas­né­ho sta­vu kli­ma­tic­ké nou­ze by všech­ny per­for­ma­tiv­ní pro­jek­ty mě­ly být eko­lo­gic­ky re­a­li­zo­va­né. Bo­hu­žel má­me po­cit, že to­mu tak čas­to úpl­ně ne­ní a mr­zí nás to.

Ja­ké zá­sa­dy při tvor­bě eko­lo­gic­kých pro­jek­tů do­dr­žu­je­te?

Vy­u­ží­vá­me pou­ze na­le­ze­né ma­te­ri­á­ly, a to v pří­ro­dě, do­ma, v kon­tej­ne­rech ane­bo na blešá­cích. Po­kud ně­co po­tře­bu­je­me kou­pit, zva­žu­je­me, ja­ký mů­že být dru­hý ži­vot za­kou­pe­ných vě­cí, zda­li je mů­že­me dál vy­u­ží­vat v kaž­do­den­ní ži­vo­tě. Čas­to to ře­ší­me i tak, že si vě­ci ob­jed­ná­me z in­ter­ne­to­vé­ho ob­cho­du a pak je vrá­tí­me. Tím­to moc dě­ku­je­me za spon­zo­ring!

Je pro vás dů­le­ži­té pro­stře­dí, ve kte­rém své pro­jek­ty uvá­dí­te? Má­te na­pří­klad zku­še­nost s hra­ním ve vel­kých „ka­men­ných“ di­va­dlech, ne­bo na­o­pak v pří­ro­dě?

Pro­stře­dí, ve kte­rém hra­je­me, je pro nás ur­či­tě vel­mi dů­le­ži­té, pře­de­vším ale to me­zi­lid­ské. Vě­ří­me, že umě­lec­ká tvor­ba je hlav­ně o po­si­lo­vá­ní vzta­hů, a to jak me­zi ná­mi a di­vá­ky, tak s lid­mi z kul­tu­ry. Rá­di uvá­dí­me na­še pro­jek­ty ven­ku v kul­tur­ní kra­ji­ně, ale ne­bo­jí­me se ani měst­ských džun­glí. S uvá­dě­ním v ka­men­ných di­va­dlech za­tím vět­ší zku­še­nost ne­má­me, ale pev­ně vě­ří­me, že i tam se plí­ži­vý­mi kro­ky do­sta­nou ne­růsto­vé a eko­lo­gic­ky an­ga­žo­va­né myš­len­ky. Ví­ce než lid­ský ži­vot pře­ce jen bu­jí v růz­ných po­do­bách všu­de ko­lem nás! Upřím­ně bychom v bu­douc­nu rá­di ohledávaly/i mož­nos­ti, jak ko­mu­ni­ko­vat en­vi­ron­men­tál­ní té­ma­ta pro di­vá­ky ka­men­ných di­va­del. Má­me totiž po­cit, že vět­ši­na do­sa­vad­ní en­vi­ron­men­tál­ně an­ga­žo­va­né tvor­by v di­va­dlech má po­do­bu fron­tál­ní­ho úto­ku na di­vá­ky, což má pod­le nás spíš kon­tra­pro­duk­tiv­ní efekt. Vě­ří­me, že se to mů­že změ­nit, po­kud bu­dou uměl­ci a uměl­ky­ně ví­ce spo­lu­pra­co­vat s věd­ci a věd­ky­ně­mi.

Od­po­ví­dá Ji­ří Hon­zí­rek, re­ži­sér, sce­náris­ta a ře­di­tel br­něn­ské­ho ne­zá­vis­lé­ho Di­va­dla Fes­te

Po­u­ží­vá­te ter­mín en­vi­ron­men­tál­ní či eko­lo­gic­ké di­va­dlo pro své pro­jek­ty?

Trouf­nu si říct, že udr­ži­tel­nost a eko­lo­gič­nost pro­jek­tů vzhle­dem k pro­stře­dí vzni­ku, k je­jich tvůr­cům a k di­vá­kům in­sce­na­cí je au­to­ma­tic­ky za­bu­do­va­ným me­cha­nis­mem tvor­by Di­va­dla Fes­te. Pra­cu­je­me ne­pře­tr­ži­tě s cit­li­vý­mi té­ma­ty, s ohro­že­ný­mi lid­mi, s ne­ve­řej­ný­mi da­ty a po­dob­ně, te­dy ja­ká­si ohle­du­pl­nost i k pro­stře­dí a li­dem v něm je nám vlast­ní a při­ro­ze­ná.

Roz­li­šu­je­te per­for­man­ce a in­sce­na­ce s pří­rod­ní­mi ná­mě­ty a pro­jek­ty, kte­ré jsou eko­lo­gic­ky re­a­li­zo­va­né?

Ne­vě­nu­je­me se vý­luč­ně ne­bo sys­te­ma­tic­ky pří­rod­ním ná­mě­tům, ale mo­ti­vy eko­lo­gie a změ­ny kli­ma­tu bychom na­šli ve ví­ce na­šich scé­ná­řích ne­bo in­sce­na­cích. Vní­má­me zá­ro­veň, že re­a­li­zo­vat ně­co eko­lo­gic­ky ne­ní jen o ži­vot­ním pro­stře­dí, ale ta­ky o ja­kési men­tál­ní eko­lo­gii tvůr­ců a eko­lo­gic­kém vzta­hu k di­vá­kům. Sna­ží­me se o eko­lo­gii pra­cov­ních vzta­hů v ko­lek­ti­vu, pro­to­že kaž­dé před­sta­ve­ní dří­ve ne­bo poz­dě­ji skon­čí, ale me­zi­lid­ské vzta­hy zů­stá­va­jí. 

Ja­ké zá­sa­dy při tvor­bě eko­lo­gic­kých pro­jek­tů do­dr­žu­je­te?

Co se re­a­li­za­ce pro­jek­tů tý­če, dbá­me po­zor­ně na pů­vod vše­ho, co ku­pu­je­me. Do po­sled­ní chví­le se sna­ží­me utrá­cet pe­ní­ze za vě­ci již po­u­ži­té, ať už se to tý­ká ma­te­ri­á­lů na scé­no­gra­fie ne­bo kos­tý­mů. Pří­pad­ně se sna­ží­me zís­ká­vat vě­ci za­dar­mo, pro­to­že li­dé spous­tu vě­cí, kte­ré ma­jí, ne­po­tře­bu­jí. Po­kud mu­sí­me ně­co kou­pit „z prv­ní ru­ky“ sna­ží­me se upřed­nost­nit zbo­ží a do­da­va­te­le s co nej­niž­ší eko­lo­gic­kou sto­pou. 

Je pro vás dů­le­ži­té pro­stře­dí, ve kte­rém své pro­jek­ty uvá­dí­te? Má­te na­pří­klad zku­še­nost s hra­ním ve vel­kých „ka­men­ných“ di­va­dlech, ne­bo na­o­pak v pří­ro­dě?

V ro­ce 2024 jsme bez „na­še­ho“ pro­sto­ru, stá­le ko­ču­je­me a ně­kte­ré mě­sí­ce jsme hrá­li i na šes­ti růz­ných mís­tech. V ka­men­ných di­va­dlech ovšem ni­ko­li. Vy­sky­tu­je­me se čas­to ve ve­řej­ném pro­sto­ru měst a v ne­di­va­del­ních pro­sto­rách, tře­ba na síd­liš­ti, ale vy­lo­že­ně na lou­ce ne­bo v le­se jsme le­tos ne­hrá­li.

An­ke­tu při­pra­vi­la Len­ka Dom­brov­ská. Fo­to­gra­fie z ar­chi­vu zpo­ví­da­ných.

V AKTUÁLNÍM ČÍSLE: