Odpovídají Tereza Dostálová a Tobiáš Nevřiva z pražského Divadla Setkání
Tobiáš Nevřiva, režisér, dramaturg a člen programového týmu Studia ALTA
Tereza Dostálová, scénografka, vizuální umělkyně a studentka sociální a kulturní ekologie FHS UK
Používáte termín environmentální či ekologické divadlo pro své projekty?
Používáme při označování našich projektů spíš termín Countryside Specific Performance. Baví nás vycházet ze skrytých příběhů konkrétních míst, impulzů v krajině a pozorování více než z lidského světa kolem nás. Termín environmentální či ekologické divadlo pro nás podvědomě spíš zastupuje proces tvorby, jakým projekty vznikají, kdy se snažíme přizvat nerůstové myšlenky do tvůrčího procesu.
Rozlišujete performance a inscenace s přírodními náměty a projekty, které jsou ekologicky realizované?
To je podle nás určitě důležité rozlišovat. Enviromentální témata nejsou jediná důležitá na poli současné performativní tvorby, ale jen jedním segmentem ze široké škály projektů od sociálně a politicky angažovaných až po objektové inscenace a podobně. Jsem rádi, že v prostředí alternativního divadla existuje taková pestrot přístupů a zaměření. Zároveň věříme, že za současného stavu klimatické nouze by všechny performativní projekty měly být ekologicky realizované. Bohužel máme pocit, že tomu tak často úplně není a mrzí nás to.
Jaké zásady při tvorbě ekologických projektů dodržujete?
Využíváme pouze nalezené materiály, a to v přírodě, doma, v kontejnerech anebo na blešácích. Pokud něco potřebujeme koupit, zvažujeme, jaký může být druhý život zakoupených věcí, zdali je můžeme dál využívat v každodenní životě. Často to řešíme i tak, že si věci objednáme z internetového obchodu a pak je vrátíme. Tímto moc děkujeme za sponzoring!
Je pro vás důležité prostředí, ve kterém své projekty uvádíte? Máte například zkušenost s hraním ve velkých „kamenných“ divadlech, nebo naopak v přírodě?
Prostředí, ve kterém hrajeme, je pro nás určitě velmi důležité, především ale to mezilidské. Věříme, že umělecká tvorba je hlavně o posilování vztahů, a to jak mezi námi a diváky, tak s lidmi z kultury. Rádi uvádíme naše projekty venku v kulturní krajině, ale nebojíme se ani městských džunglí. S uváděním v kamenných divadlech zatím větší zkušenost nemáme, ale pevně věříme, že i tam se plíživými kroky dostanou nerůstové a ekologicky angažované myšlenky. Více než lidský život přece jen bují v různých podobách všude kolem nás! Upřímně bychom v budoucnu rádi ohledávaly/i možnosti, jak komunikovat environmentální témata pro diváky kamenných divadel. Máme totiž pocit, že většina dosavadní environmentálně angažované tvorby v divadlech má podobu frontálního útoku na diváky, což má podle nás spíš kontraproduktivní efekt. Věříme, že se to může změnit, pokud budou umělci a umělkyně více spolupracovat s vědci a vědkyněmi.
Odpovídá Jiří Honzírek, režisér, scenárista a ředitel brněnského nezávislého Divadla Feste
Používáte termín environmentální či ekologické divadlo pro své projekty?
Troufnu si říct, že udržitelnost a ekologičnost projektů vzhledem k prostředí vzniku, k jejich tvůrcům a k divákům inscenací je automaticky zabudovaným mechanismem tvorby Divadla Feste. Pracujeme nepřetržitě s citlivými tématy, s ohroženými lidmi, s neveřejnými daty a podobně, tedy jakási ohleduplnost i k prostředí a lidem v něm je nám vlastní a přirozená.
Rozlišujete performance a inscenace s přírodními náměty a projekty, které jsou ekologicky realizované?
Nevěnujeme se výlučně nebo systematicky přírodním námětům, ale motivy ekologie a změny klimatu bychom našli ve více našich scénářích nebo inscenacích. Vnímáme zároveň, že realizovat něco ekologicky není jen o životním prostředí, ale taky o jakési mentální ekologii tvůrců a ekologickém vztahu k divákům. Snažíme se o ekologii pracovních vztahů v kolektivu, protože každé představení dříve nebo později skončí, ale mezilidské vztahy zůstávají.
Jaké zásady při tvorbě ekologických projektů dodržujete?
Co se realizace projektů týče, dbáme pozorně na původ všeho, co kupujeme. Do poslední chvíle se snažíme utrácet peníze za věci již použité, ať už se to týká materiálů na scénografie nebo kostýmů. Případně se snažíme získávat věci zadarmo, protože lidé spoustu věcí, které mají, nepotřebují. Pokud musíme něco koupit „z první ruky“ snažíme se upřednostnit zboží a dodavatele s co nejnižší ekologickou stopou.
Je pro vás důležité prostředí, ve kterém své projekty uvádíte? Máte například zkušenost s hraním ve velkých „kamenných“ divadlech, nebo naopak v přírodě?
V roce 2024 jsme bez „našeho“ prostoru, stále kočujeme a některé měsíce jsme hráli i na šesti různých místech. V kamenných divadlech ovšem nikoli. Vyskytujeme se často ve veřejném prostoru měst a v nedivadelních prostorách, třeba na sídlišti, ale vyloženě na louce nebo v lese jsme letos nehráli.
Anketu připravila Lenka Dombrovská. Fotografie z archivu zpovídaných.