Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se mají sloučit některá pracoviště a změny mohou podle vedení zasáhnout až 57 zaměstnanců. Proděkan pro vnější vztahy Jakub Jirsa odmítá, že by šlo pouze o plošné škrty. Tvrdí, že současné návrhy mají fakultě umožnit lépe využívat odborné kapacity, stabilizovat menší obory a v budoucnu omezit závislost na čerpání finančních rezerv.

Jak vážná je finanční situace fakulty? Kolik musí v příštích letech ušetřit a jak velkou část této částky má přinést právě reorganizace?
Současná finanční situace je vážná především z dlouhodobého hlediska. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v současnosti potřebuje k vyrovnanému hospodaření opakovaně čerpat více než 40 milionů korun ročně z fondů vytvořených v minulých letech, což není možné považovat za udržitelný způsob financování. Přesnou úsporu, kterou má přinést reorganizace, nyní nelze předem stanovit, protože její finální podoba se stále projednává a bude teprve předložena ke schválení Akademickému senátu FF UK. Reorganizaci proto nevnímáme pouze jako nástroj okamžité úspory, ale také jako strukturální opatření s dlouhodobým prorůstovým efektem: větší a stabilnější základní součásti mohou lépe využívat své odborné kapacity, rozvíjet vědecky úspěšné týmy a vytvářet a udržovat studijní programy s dostatečným počtem studujících. Cílem tedy není jen snížit současné náklady, ale vytvořit podmínky, v nichž budou jednotlivé obory a pracoviště dlouhodobě odborně i ekonomicky životaschopné a fakulta nebude muset své hospodaření opakovaně stabilizovat čerpáním minulých rezerv.
Kterých pracovišť se má reorganizace podle současného návrhu týkat a jaké změny u nich plánujete?
Reorganizace se týká 11 z 38 pracovišť FF UK, stranou tohoto počtu jsou filologická pracoviště, kam měli podle původního plánu přejít akademičtí pracovníci z Ústavu translatologie. Ústav pro klasickou archeologii navrhujeme spojit s Ústavem pro archeologii do jednoho pracoviště z důvodu oborové blízkosti. Dále navrhujeme sloučení Ústavu asijských studií a Katedry sinologie do jednoho pracoviště. Katedra pedagogiky a Katedra andragogiky a personálního řízení by měla být sloučena opět do jednoho pracoviště. Ústav hudební vědy, Katedru filmových studií a Katedru divadelní vědy navrhujeme sloučit do jednoho uměnovědného pracoviště. V současné době stále jednáme o další podobě Ústavu translatologie a Katedry estetiky.
Podle jakých kritérií jste rozhodovali, které obory mají být slučovány nebo personálně redukovány?
Při rozhodování o podobě reorganizace jsme vycházeli z několika vzájemně propojených kritérií. Zohledňovali jsme především oborovou blízkost jednotlivých pracovišť a potenciál pro vznik badatelských a pedagogických synergií, dále akreditační výhled a dlouhodobou udržitelnost studijních programů. Současně jsme pracovali s konkrétními daty o dosavadním vědeckém a pedagogickém výkonu jednotlivých základních součástí, včetně jejich dlouhodobého vývoje a výhledu do budoucna. Nejde tedy o rozhodování podle jediného ukazatele ani o subjektivní posouzení jednotlivých oborů či pracovišť, ale o snahu posoudit, kde může nové organizační uspořádání vytvořit stabilnější podmínky pro kvalitní výuku, výzkum a další rozvoj oborů.
Kolik úvazků má být podle současného návrhu zrušeno nebo zkráceno a kolika pracovišť se to týká?
Oznámení o propouštění hovoří o 57 zaměstnancích, což ale představuje maximální počet osob, kterých se mohou organizační změny týkat. Jedná se převážně o akademické pracovníky, ale také o zaměstnance v administrativních a dalších podpůrných pozicích. V případě akademických pracovníků se jedná maximálně o 53 zaměstnanců, tj. 7,5 % z celkového počtu 708 akademických pracovníků. Skutečný počet zaměstnanců, kterých se změny konkrétně dotknou, může být nižší. Cílem je v maximální možné míře využít odborné kapacity zaměstnanců v rámci dalších pracovišť fakulty.
Zvažovali jste i jiné možnosti, jak potřebných úspor dosáhnout, aniž by se zasahovalo do struktury oborů a pracovních míst? Pokud ano, proč jste od nich upustili?
Filozofická fakulta je podfinancovaná dlouhodobě a různé druhy úspor realizuje kontinuálně. Díky aktivitám v minulých letech mohla fakulta z úspor vytvořit fondy, které nyní utrácí na běžný provoz. Náklady filozofické fakulty jsou z téměř 70 % tvořeny mzdovými náklady. V těch 30 % je v současnosti realizován pouze provoz pro splnění zákonných povinností. Například letos nebyla realizována původně plánovaná oprava osvětlení budov. Fakulta opustila pronajatou budovu, aby ušetřila na nájmu, přestože ještě nemá k dispozici nové prostory. Dále fakulta prodala jediný osobní automobil a prodává málo využívanou nemovitost mimo Prahu.
Na zvýšení příjmů fakulty a jejich efektivním využívání pracujeme po celou dobu, kdy je dr. Eva Lehečková děkankou FF UK. Celkový objem prostředků, s nimiž fakulta hospodaří, se významně zvýšil, přestože institucionální financování vysokých škol zůstává dlouhodobě nízké a obtížně předvídatelné. O jeho změně proto opakovaně jednáme s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy i v rámci přípravy nového zákona o vysokých školách.
Současně se soustředíme na získávání účelových prostředků. Podařilo se nám získat významné projekty z Operačního programu Jan Amos Komenský, zajistit financování rekonstrukce Opletalovy, vyjednat víceletou podporu malých oborů, výrazně rozvinout komerční vzdělávací programy a vybudovat podporu pro získávání grantů Evropské výzkumné rady a dalších projektů programu Horizon Europe. FF UK je také zapojena do dlouhodobé podpory vzdělávání učitelů a psychologů. Díky tomu se nám daří přivádět fakultě více účelových prostředků. Hlavním problémem je současně růst nákladů, zejména v souvislosti se zvýšením mzdových tarifů, při stagnaci institucionálního financování.
Samostatně se věnujeme také systému rozdělování prostředků na Univerzitě Karlově. Ve spolupráci s fakultními senátory a dalšími fakultami každoročně prosazujeme změny podporující stabilitu fakulty. V posledních letech se podařilo upravit financování podle koeficientů ekonomické náročnosti a vyjednat několikaletou podporu tzv. malých oborů. O systémových změnách nyní jednáme také v rámci přípravy Principů financování na rok 2027.
Co bude reorganizace konkrétně znamenat pro studenty? Může například student, který dnes nastupuje do prvního ročníku, očekávat, že za několik let bude studovat stejný program ve stejném rozsahu?
Reorganizace neznamená přerušení nebo zánik studia. Současným i nově přijatým studentům fakulta garantuje možnost dokončit studium v rozsahu a kvalitě odpovídající akreditovanému studijnímu programu, včetně požadovaných studijních povinností. Stejný princip platí pro státní závěrečné zkoušky.
Je zásadní rozlišovat mezi katedrou či ústavem, studijním programem a samotným oborem. Sloučení nebo změna pracoviště automaticky neznamená zánik oboru ani studijního programu. Smyslem je naopak vytvořit pro řadu oborů stabilnější podmínky pro jejich další rozvoj.
Jak chcete zajistit, že slučování pracovišť nepovede ke ztrátě odbornosti nebo k omezení výuky v menších a specializovaných oborech?
Důležité je také to, že na fakultě zůstávají kvalitní odborníci, kteří mohou a budou výuku těchto specializovaných oblastí zajišťovat. Při reorganizaci chceme jejich odborné kapacity lépe propojit a využít v rámci větších a stabilnějších pracovišť. Právě oborová blízkost a možnost odborných a pedagogických synergií byly jedním z kritérií při výběru pracovišť.
Zástupci Pospolitosti 2026 tvrdí, že vedení s katedrami či ústavy nekomunikovalo dostatečně otevřeně a že některá jednání měla nátlakový charakter. Jak na tuto kritiku reagujete?
Od června probíhají jednání s vedoucími základních součástí, se kterými byl stav jejich rozpočtu diskutován každoročně. Stejně tak probíhaly diskuse již při přípravě či úpravách akreditačních materiálů. Pokud se během jednání měnila výsledná podoba reorganizace, tak to bylo na základě diskusí s vedoucími základních součástí. Chápeme, že jednání nejsou příjemná, ale v mnoha případech to bylo vyústění několikaleté snahy o změnu.
Měly jednotlivé katedry a ústavy během přípravy reorganizace reálnou možnost návrh připomínkovat a změnit? Můžete uvést konkrétní příklad, kdy vedení na základě jejich připomínek od původního návrhu ustoupilo?
Ano. V současné době stále probíhá jednání o výsledné podobě s Ústavem translatologie nebo s Katedrou estetiky. Zároveň se výsledná podoba reorganizace na základě připomínek vedoucích měnila, například v případě archeologie.
Kdy bude o reorganizaci definitivně rozhodnuto a jakou možnost mají akademický senát či akademická obec současný návrh ještě ovlivnit?
Ze zákona plyne, že na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť akademický senát.
Je současná reorganizace součástí širšího trendu na českých vysokých školách? Řeší podobné finanční a personální problémy i jiné fakulty, ústavy a univerzity a přistupují k nim podobným způsobem?
To, že tato situace nedopadá dlouhodobě jen na FF UK, je vidět v tom, že i jiné fakulty na různých univerzitách si prošly či procházejí proměnami a redukcemi. V minulosti Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, ale na filozofických fakultách lze za poslední dekádu najít hned několik podobných případů. Dobrým příkladem je Fakulta filozofická Univerzity Pardubice, kde dokonce došlo k ukončení studijních programů slavistiky a germanistiky a ukončení pracovních poměrů akademických pracovníků v těchto oborech.

