Re­ži­sér a au­tor Adam Steinbauer se v do­bě ná­stu­pu Do­nal­da Trum­pa do če­la USA a dob­ře zná­mých ak­ti­vit je­ho ad­mi­nis­tra­ti­vy in­spi­ro­val de­set let (re­spek­ti­ve osm let, po­kud jde o čes­ký pře­klad) sta­rou kni­hou pol­ské re­por­tér­ky Ka­tar­zy­ny Sur­mi­ak-Do­ma­ńské Ku-klux-klan: Ta­dy byd­lí lás­ka a pro Švan­do­vo di­va­dlo při­pra­vil ho­ro­ro­vo-ko­me­di­ál­ní in­sce­na­ci Lás­KK­Ka! Ta se stre­fu­je do ame­ric­ké­ho xe­no­fob­ní­ho fa­na­tis­mu a na­vzdo­ry jis­té zkrat­ko­vi­tos­ti uka­zu­je ira­ci­o­na­li­tu ne­ná­vis­ti i v je­jí ne­spou­ta­nos­ti s kon­krét­ním spo­le­čen­sko-po­li­tic­kým pro­stře­dím.

Rám­cem in­sce­na­ce je stej­ně ja­ko v ře­če­né kni­ze ce­lo­stát­ní sjezd Ku-klux-kla­nu v ame­ric­kém měs­tě Harri­son ve stá­tě Ar­kansas. Na­chá­zí se v tzv. Bib­lic­kém pá­su (Bib­le Belt), kde ty­pič­tí red­ne­ci jen těž­ko sná­še­jí no­vé­ho „čer­noš­ské­ho“ pre­zi­den­ta USA Ba­raka Oba­mu, afro­a­me­ri­ča­ny (a dal­ší „ji­né“ ja­ko ži­dy, ho­mose­xu­á­ly apod.) stá­le vní­ma­jí ja­ko ztě­les­ně­ní ďáb­la a distrikt své­ho re­gi­o­nu opouš­tě­jí jen spo­ra­dic­ky (všu­de jin­de je to ne­bez­peč­né, nej­bez­peč­ně­ji je pře­ce v Harri­so­nu). Ku-klux-klan, ofi­ci­ál­ně uzna­ný ja­ko pod­vrat­ná or­ga­ni­za­ce už v ro­ce 1947, ni­kdy však ne­zru­še­ný, tu má na­to­lik bo­ha­té per­so­nál­ní zá­ze­mí, že se tu i zkra­je no­vé­ho mi­lé­nia stá­le tě­ší vel­ké ob­li­bě. Je­ho ce­lo­stát­ní sjezd při­lá­ká pol­skou re­por­tér­ku, kte­rá mnoh­dy jen těž­ko uvě­ři­tel­ná se­tká­ní s míst­ní­mi pro­klá­dá fak­ty z his­to­rie to­ho­to ote­vře­ně ra­sis­tic­ké­ho usku­pe­ní. In­sce­na­ce ten­to zá­klad­ní na­ra­tiv re­spek­tu­je – re­por­tér­ka Ka­te (An­na Grun­d­ma­no­vá) při­ces­tu­je do Harri­so­nu, po­klá­dá růz­ným li­dem otáz­ky na je­jich vztah k Afro­a­me­ri­ča­nům a or­ga­ni­za­ci a po­stup­ně pro­ni­ká do ne­hez­ké mi­nu­los­ti měs­ta, kte­ré se je­ví ja­ko oá­za sou­sed­ské a ame­ric­ké po­spo­li­tos­ti, po­sta­ve­né ovšem na kr­va­vých zá­kla­dech.

Scé­na tvo­ře­ná ty­pic­kým ame­ric­kým dom­kem s dře­vě­nou ve­ran­dou a gri­lem má at­mo­sfé­ru po­ho­dy na­vo­dit. Do­mek ovšem v pro­lo­gu hos­tí za­lo­že­ní or­ga­ni­za­ce po­sta­ve­né na lyn­čo­vá­ní a vraž­dách oby­va­tel­stva tma­vé ple­ti – zde ná­pa­di­tě pod­vrat­ně spo­je­né s hrou Dra­čí dou­pě, v níž tři bí­lí muži „slav­ně“ po­ra­zí „ďá­bel­ské­ho čer­no­cha“ a roz­hod­nou se za­lo­žit si klub. Před dom­kem se ode­hrá­vá se­tká­vá­ní Ka­te s Harri­son­ský­mi, po­tý­ká­ní se s ne­zlom­ný­mi před­sud­ky vů­či ne­bí­lým Ame­ri­ča­nům i od­krý­vá­ní ta­ju­pl­né­ho zmi­ze­ní míst­ní kro­ni­ky i je­jí­ho kro­ni­ká­ře, man­že­la Ma­ry (Eva Leinwebe­ro­vá), jež spo­lu se svým sy­nem Je­ffreym (Mark Kris­ti­án Ho­chman), ro­din­ným pří­te­lem She­e­nem (Ma­těj An­děl) a re­ve­ren­dem, hla­vou míst­ní buň­ky Ku-klux-kla­nu (Jan Grun­d­man) Ka­te při­jmou a za­svě­cu­jí ji do ži­vo­ta ko­mu­ni­ty. A na­ko­nec je do­mek svěd­kem i je­jí­ho po­ně­kud ta­ran­ti­nov­sky la­dě­né­ho zá­ni­ku.

Po­slá­ním in­sce­na­ce je prak­tic­ky per­ma­nent­ně kon­fron­to­vat Ka­te co­by zá­stup­ky­ni ote­vře­né­ho, kos­mo­po­lit­ní­ho a li­be­rál­ní­ho člo­vě­ka s je­din­cem po ge­ne­ra­ce utvr­zo­va­ným v je­ho nad­řa­ze­nos­ti vů­či ji­nak vy­pa­da­jí­cím, ji­nak mys­lí­cím, v ně­co ji­né­ho vě­ří­cím atd., pros­tě v ji­né li­di, než je on sám. Do­ce­la při­ro­ze­ně dáv­ko­va­ná mí­ra hu­mo­ru, kte­rý ty­to kon­fron­ta­ce do­pro­vá­zí, ale zá­ro­veň ne­sni­žu­je je­jich dě­si­vost, po­má­há di­vá­ko­vi ne­pro­pad­nout se do to­tál­ní de­pre­se. A stej­nou mě­rou dob­ře dáv­ko­va­ný ho­ror (od oprav­du efekt­ně sa­mo­vol­ně vzpla­nuvší bib­le až po ne­pří­liš pře­svěd­či­vě za­hra­né ne­vi­di­tel­né sí­ly zmí­ta­jí­cí An­dě­lo­vým She­e­nem) za­se brá­ní to­mu brát to ce­lé na leh­kou váhu. Prů­běž­ně pro­ná­še­ná slo­va o tom, že všech­no, co je dob­ré, je bí­lé, že čer­no­ši jsou ďáb­li s ob­ří­mi pe­ni­sy a ži­di jsou ďáb­li shr­be­ní, kři­vo­no­zí a dlou­ho­no­sí, nu­tí v čes­kém kon­tex­tu vzpo­mí­nat na nej­růz­něj­ší kam­pa­ně a po­li­tic­ké tren­dy. Sil­něj­ší ak­tu­a­li­za­ci ne­bo čes­ké trans­po­zi­ci bych se nicmé­ně osob­ně vů­bec ne­brá­nil.

An­dě­lův She­en je nejmé­ně prav­dě­po­dob­nou fi­gu­rou in­sce­na­ce. Ve­d­le zmi­ňo­va­né pře­hrá­va­né po­sed­los­ti je to na­pří­klad i ne­pří­liš uvě­ři­tel­ný zvrat v je­ho uva­žo­vá­ní, když si uvě­do­mí, že Ka­te je Pol­ka, te­dy pod­le míst­ní­ho uče­ní sa­mo­zřej­mě Ži­dov­ka, kte­rá ovšem ne­spl­ňu­je ste­re­o­ty­py mlá­ce­né mu po ce­lý ži­vot do hla­vy, a ve stej­ném oka­mži­ku te­dy za­po­chy­bu­je, zda i čer­noch by mohl vy­pa­dat ji­nak a být ji­ný, než jak má za­kó­do­vá­no. Stej­ně tak oče­ká­va­tel­ná a ne­o­ri­gi­nál­ní za­mi­lo­va­nost to­ho­to ome­zen­ce k lid­sky i zku­še­nost­ně ho pře­vy­šu­jí­cí Ka­te je nut­nou úlit­bou vů­či zbyt­kům di­vác­tva, pro něž by pře­mí­ra ide­o­lo­gic­kých vá­lek by­la pří­liš vel­ké sous­to. Bu­diž však do­dá­no, že i s tím do­ká­že Steinbauer na­ko­nec pra­co­vat pře­kva­pi­vě gro­tesk­ně, když v jed­nu chví­li She­en vy­hro­žu­je Ka­te, že ji tak mi­lu­je, že ji ra­dě­ji za­bi­je, než by při­pus­til, že by padla do ru­kou „ne­g­ra“.

To už jsme ale, jak na­zna­če­no vý­še, v kr­va­vém wes­ter­no­vém zá­vě­ru, je­hož sdě­le­ní, aniž bych chtěl jak­ko­li pro­zra­zo­vat poin­tu, by se da­lo shr­nout do ne­pří­liš ob­jev­né­ho zá­vě­ru: fa­na­tis­mus je ab­surd­ní. No­vá in­sce­na­ce Švan­do­va di­va­dla k to­mu ovšem při­chá­zí až na ně­kte­ré díl­čí ne­jis­to­ty pře­kva­pi­vou ces­tou fúze hu­mo­ru a ho­ro­ru, pro­střed­nic­tvím níž se Ada­mu Steinbaue­ro­vi da­ří bu­do­vat do­ce­la stís­ně­né pro­stře­dí stře­tu kul­tur ne­od­byt­ně při­po­mí­na­jí­cí, že nám ani jed­na z nich ne­ní pří­liš vzdá­le­ná.

Ka­tar­zy­na Sur­mi­ak-Do­ma­ńska a Adam Steinbauer: Lás­KK­Ka! Re­žie Adam Steinbauer, pře­klad před­lo­hy Jar­mi­la Ho­rá­ko­vá, dra­ma­tur­gie Mar­ti­na Kin­ská, scé­na Mag­da­le­na Te­le­ky, kos­týmy Ka­ro­lí­na Srp­ko­vá, hud­ba Mar­tin Sr­pek Kon­vič­ka, po­hy­bo­vá spo­lu­prá­ce Pa­vol Se­riš, li­ght de­sign Jo­náš Ga­raj. Hra­jí: An­na Grun­d­ma­no­vá, Eva Leinwebe­ro­vá, Jan Grun­d­man, Mark Kris­ti­án Ho­chman, Ma­těj An­děl. Pre­mi­é­ra 31. 5. 2025 ve Stu­diu Švan­do­va di­va­dla.