Ostravské Divadlo Petra Bezruče uvedlo v Praze adaptaci novely Krysař Viktora Dyka, Nepřítele lidu Henrika Ibsena a drama Pozdě příchozí současného dramatika Jordana Tannahilla.
Kontextová reflexe inscenací Slučitelné díly a Noční můry s čápem marabu, které režíroval Tomáš Ráliš. Obě byly součástí festivalu Regiony.
Druhá reflexe z festivalu Regiony, tentokrát o třech zahraničních inscenacích: Velcí lidé, SPAfrica, An-Ki.
První reflexe z mezinárodního divadelního festivalu Regiony, jenž se koná v Hradci Králové od roku 1996. Pár slov o inscenacích Misky, The Mountain a Crooners.
Adam Steinbauer se v inscenaci LásKKKa, kterou uvádí Švandovo divadlo, zaměřuje na xenofobii a nenávist k jinakosti.
Socioložka Helen Hester a filosof Nick Srnicek v knize Až skončí práce: Dějiny domácnosti a boje za volný čas horují za postpracovní společnost.
O inscenaci Noc tribádek, kterou podle dramatu Pera Olova Enquista v HaDivadle režíroval Ivan Buraj. Hlavní roli Augusta Strindberga ztvárňuje Ivana Uhlířová.
Tvůrci si často kladou otázku, jak zobrazovat násilí na jevišti. Ukázat ho v jeho „nahotě“, realisticky? Nebo je lepší jít cestou náznaku, vizuální metaforou?
Reflexe inscenací Krásný nový den spolku Pomezí a Kéž bych na tebe po posledním tanci zapomněl palestinského umělce AbuJabera.
Dva charaktery, dva klasické texty aktualizované s ambicí definovat současného muže, i tak lze vnímat současné adaptace Váni a Cyrana z Bergeracu od britských autorů.
Kniha Vzdálení otcové Mariny Jarre vyšla v italském originále v roce 1987. V českém překladu Kateřiny Vinšové až na sklonku loňského roku díky nakladatelství Meridione.
Umělci Rosalía a C. Tangana bourají ve flamencu tradiční genderové role, které mu dlouho dominovaly.
O dvou inscenacích Pravidla úklidu z A studia Rubín a Máma z Divadla pod Palmovkou.
Moderní pojetí volného času jako nástroje regenerace není univerzální, nýbrž historicky i kulturně podmíněné.