O dvou inscenacích Pravidla úklidu z A studia Rubín a Máma z Divadla pod Palmovkou.
Možná vás tento titulek odrazuje od čtení. Výstižnější jsem ovšem nenašla, jelikož tato reflexe pojednává o divadelních inscenacích, jejichž tématem je sexuální násilí na ženách.
O dvou zahraničních inscenacích, které pojednávají o mateřství: #Motherfuckinghood a Medea´s Children.
O prozaickém debutu Narušení děje Emmy Kausc, který rozvířil kritickou debatu a v českém prostředí naznačil nový směr psaní.
Španělská autorka Layla Martínez svým debutem Červotoč přináší do české společnosti přesně to, co potřebuje.
V Klicperově divadle vytvořili divadelní poctu Zuzaně Navarové. Inscenaci A pak usnu a vstanu... režíroval Pavel Khek.
Novela Flora Jonáše Zbořila, vydaná na podzim roku 2024 nakladatelstvím Paseka, rozšiřuje staré cesty lovecraftovského hororu a nebojí se přerůstat hranice žánru.
Letošní Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, který se konal ve dnech 25. 10. až 3. 11. 2024, byl delší než ty minulé a nabídl více času vidět a prožít snímky i diskuze.
V posledních letech stále častěji vznikají divadelní projekty s environmentální tematikou, které jsou uváděny mimo divadelní budovy.
Pod pojmem práce se nám většinou vybaví fyzická aktivita či dřina. Dnes však kromě významu zaměstnání pojem označuje i identitu, smysl života.