Di­va­dlo Se­tká­ní tvo­ří pře­de­vším Te­re­za Do­stá­lo­vá a To­bi­áš Ne­vři­va. Je­jich per­for­ma­tiv­ní pro­cház­ky lze ozna­čit ja­ko umě­lec­ké po­zná­vá­ní pří­ro­dy. Kouz­lo je­jich dí­la – sou­dě pod­le dvou pro­jek­tů Lov­ci ma­jí oči pro pláč a Valle Si­len­ti­um – ne­spo­čí­vá v pře­hršli di­va­del­ních ob­ra­zů, bra­vur­ním he­rec­tví, vý­raz­né hud­bě a svě­tel­ném de­sig­nu. Duch je­jich tvor­by je v ně­čem mno­hem jed­no­duš­ším, při­ro­ze­něj­ším a stá­le ne­do­stat­ko­vém. Jsou au­ten­tič­tí. S di­vá­ky se se­tká­va­jí, ne­vy­stu­pu­jí před ni­mi. Tvo­ří, aby spo­leč­ně s ni­mi ně­co za­ku­si­li a vzá­jem­ně se in­spi­ro­va­li. Di­vá­kům ne­chá­va­jí vel­kou svo­bo­du v tom, co se roz­hod­nou vi­dět, sly­šet i za­žít.

Per­for­man­ce Lov­ci ma­jí oči pro pláč, kte­rou jsem vy­bra­la i pro le­toš­ní roč­ník fes­ti­va­lu …příští vlna/next wa­ve…, jsou o vl­cích, kte­ří se při­bli­žu­jí k lid­ským pří­byt­kům. Di­vá­ci po­hy­bu­jí­cí se po měst­ské kra­ji­ně, kde na­lé­za­jí drob­né in­sta­la­ce, a jsou do­pro­vá­ze­ni To­bi­á­šem Ne­vři­vou se psem. Ve slu­chát­kách sly­ší ně­ko­lik ná­zo­rů – od­bor­ných i laic­kých – na vl­ky. Za­zní re­spekt, pa­tr­ný je ale pře­de­vším strach z těch­to zví­řat. Jsou vy­slo­ve­ny otáz­ky, zda je mož­né s ni­mi sdí­let spo­leč­nou kra­ji­nu a zda by pře­ce jen ne­by­lo jed­no­duš­ší si je od tě­la dr­žet dá­le. Te­dy po­sta­vit me­zi ná­mi a pří­ro­dou zeď.

Je jas­né, k ja­ké­mu ná­zo­ru se tvůr­ci při­klá­ně­jí, ale spí­še z vý­bě­ru lát­ky, než z pro­ve­de­ní ne­bo z prá­ce s do­ku­men­tár­ní ma­te­ri­á­lem. Pro­jekt roz­hod­ně ne­stra­ní člo­vě­ku, ani vl­ku.  Zby­teč­né ba­ri­é­ry totiž Di­va­dlo Se­tká­ní ne­sta­ví.

Di­va­dlo Se­tká­ní: Lov­ci ma­jí oči pro pláč. Tvůr­čí tým: To­bi­áš Ne­vři­va a Te­re­za Do­stá­lo­vá. Pro­jekt vzni­kl ve spo­lu­prá­ci s ex­pert­stvem Hnu­tí DU­HA Šel­my. Nej­bliž­ší uve­de­ní 25. 9. 2025 v Pra­ze a 3. 10. v Br­ně.