V cir­ku­so­vém ob­ludáriu na pe­ri­fe­rii no­ří tě­hot­ná nuzač­ka prst do pro­hlub­ně upro­střed man­že­lo­va zne­tvo­ře­né­ho ob­li­če­je. Od­pu­di­vost vá­leč­né­ho zra­ně­ní ne­vi­dí­me. Ka­me­ra za­bí­rá tvář Ka­ro­li­ne, hr­din­ky fil­mu Dív­ka s jeh­li­cí, s je­jím sotva pa­tr­ným vý­ra­zem od­hod­lá­ní a zvě­da­vos­ti. Je to Má­ří Mag­da­lé­na s ry­sy smrt­ky, kte­rá se do­tkne Kris­to­vy rá­ny až na kost, aby se vy­kou­pi­la z hří­chu ne­vě­ry. V bez­vý­chod­né si­tu­a­ci při­jí­má úděl man­žel­ky mr­zá­ka, do­kud ne­zjis­tí, že ten úděl stej­ně ne­do­ká­že nést. Do­kud si ne­u­vě­do­mí, k če­mu od­sou­di­la své no­vo­ro­ze­né dí­tě. A tak mu­sí zno­vu pro­jít stej­nou ži­vot­ní zkouš­kou na no­vé, dras­tič­těj­ší úrov­ni. Ná­sle­du­je spa­si­tel­ku, z níž se vy­klu­be an­děl smr­ti.

Prá­vo na ži­vot ver­sus vý­sa­da že­ny, roz­ho­do­vat o ži­vo­tě z po­zi­ce své bi­o­lo­gic­ké ro­le, je di­le­ma sta­ré ja­ko lid­stvo sa­mo. Na jed­né stra­ně je ko­lek­tiv­ní (spo­le­čen­ská) od­po­věd­nost za za­cho­vá­ní dru­hu. Na dru­hé vnitř­ní kon­flikt je­din­ce. Kon­krét­ní že­ny-mat­ky, kte­rá mu­sí roz­hod­nout: být, či ne­být, vzít, či ne­vzít, od­lo­žit, či ne­od­lo­žit. Me­zi­tím jsou obec­ně plat­né okol­nos­ti a men­tál­ní kon­text, na nichž tvůr­ci fil­mu Dív­ka s jeh­li­cí vy­sta­vě­li tragé­dii svě­do­mí. Vrs­tev­na­tou a ze své ob­jek­tiv­ní pod­sta­ty kon­tro­verz­ní.  

Re­ži­sér a spo­lu­au­tor scé­ná­ře Mag­nus von Horn vy­pra­vu­je tuc­to­vé dra­ma řa­do­vé děl­ni­ce na po­za­dí sku­teč­né­ho pří­pa­du ma­so­vé vra­žed­ky­ně. Jak sám ře­kl, zvo­lil styl „po­hád­ky pro do­spě­lé, ve kte­ré se se­tká­vá­me s chu­dou že­nou ži­jí­cí na pů­dě do­mu, s prin­cem na bí­lém ko­ni, z ně­hož se vy­klu­be zba­bě­lec, s ne­tvo­rem bez tvá­ře, ale se zla­tým srd­cem, a s ča­ro­děj­ni­cí z cuk­rár­ny.“ Ar­to­vý so­ci­ál­ní horror v dán­sko-pol­sko-švéd­ské ko­pro­duk­ci měl svě­to­vou pre­mi­é­ru na fes­ti­va­lu v Can­nes v ro­ce 2024. Ně­kdy tou do­bou roz­dě­lo­va­la ob­ča­ny USA in­terrupč­ní po­li­ti­ka – jed­no ze spo­leh­li­vě funkč­ních té­mat kaž­dé před­vo­leb­ní kam­pa­ně. Ale to byl jen je­den z dů­vo­dů, proč Dív­ku s jeh­li­cí no­mi­no­vat na Os­ca­ra v ka­te­go­rii nej­lep­ší za­hra­nič­ní film. 

Z mé­ho po­hle­du je Dív­ka s jeh­li­cí mi­mo­řád­ná tím, že se jed­ná o ar­che­ty­pál­ní mo­del za­sa­ze­ný do mo­der­ní his­to­rie a ne­kom­pro­mis­ně re­a­lis­tic­ký. V tom je je­ho in­ten­zi­ta a funkč­nost. Ku­li­sy chu­din­ské Ko­da­ně bez­pro­střed­ně po prv­ní svě­to­vé vál­ce jsou v sou­čas­né Ev­ro­pě stá­le ži­vé pro­stře­dí. Stej­ně ja­ko bra­ko­vé ro­má­ny o krás­ných chudých šva­dlen­kách, do kte­rých se za­mi­lo­va­li bo­ha­tí to­vár­ní­ci. Ka­ro­li­ne, vamp z uli­ce, v po­dá­ní he­reč­ky Vic­to­rie Car­men Son­ne si ten ro­má­nek pro­ži­je až do kru­tě re­ál­ných dů­sled­ků. Spo­le­čen­ská hi­e­rar­chie a ka­to­li­cis­mus ja­ko for­ma dik­ta­tu­ry se stře­tá­va­jí s při­ro­ze­nou ži­vo­čiš­nos­tí. A ta je kon­fron­to­vá­na s lid­skostí až do je­jí zvrá­ce­né po­do­by, kdy ma­so­vá vra­žed­ky­ně Dag­mar Over­by (Tri­ne Dy­r­holm) ob­vi­ní před sou­dem po­vá­leč­nou spo­leč­nost z po­kry­tec­tví. Dě­si­vé je, že má prav­du, pro­to­že křes­ťan­ská mo­rál­ka je po tech­ni­zo­va­né vál­ce vy­prázd­ně­ný po­jem a my ví­me, že v té nad­chá­ze­jí­cí, dru­hé svě­to­vé, se ta­hle sku­teč­nost stvr­dí ho­lo­kaus­tem.  

Po umě­lec­ké strán­ce vy­ni­ká film čer­no­bí­lou es­te­ti­kou, kte­rá pro­po­ju­je zci­zu­jí­cí efekt s psy­cho­lo­gi­zu­jí­cí hrou svět­la a stí­nu. Su­ges­tiv­ní ob­ra­zy na­bí­ze­jí os­t­ré vhle­dy, vy­chá­ze­jí­cí z prin­ci­pů ana­ly­tic­ké psy­cho­lo­gie. Je to fas­ci­nu­jí­cí hra ma­sek. Po­my­sl­né ob­jek­tiv­ní oko do­ku­men­ta­ris­ty stří­da­vě za­ost­řu­je na de­tail a vzá­pě­tí ho roz­pus­tí v lehce psy­che­de­lic­kém opa­ru. V sou­vis­los­ti s vi­zu­ál­ním po­je­tím se mů­že­me ba­vit o es­te­ti­ce hnu­su a zla. O oži­ve­ní fil­mo­vé­ho ex­pre­si­o­nis­mu a je­ho kom­bi­na­ci se surre­ál­nou at­mo­sfé­rou, kdy ka­me­ra při­rov­ná po­hled do oka k prázd­no­tě kbe­lí­ku na ex­kre­men­ty, ne­bo k hla­vič­ce ple­ta­cí jeh­li­ce – ná­stro­je pro vý­ro­bu dět­ských sve­tří­ků i in­stru­men­tu k vy­vo­lá­ní po­tra­tu. Ta­ky se mů­že­me se ba­vit o žen­ském kme­ni a na­hlí­žet do nej­in­tim­něj­ších zá­kou­tí in­di­vi­dua, do nej­jem­něj­ších va­zeb. To vše ob­sáh­ne a na­bí­zí film Dív­ka s jeh­li­cí.

Dív­ka s jeh­li­cí. (Dán­sko / Pol­sko / Švéd­sko, 2024) Re­žie: Mag­nus von Horn, scé­nář: Mag­nus von Horn, Li­ne Lan­ge­bek, ka­me­ra: Mi­chał Dy­mek, hud­ba: Fre­de­rik­ke Ho­f­f­me­ier, hra­jí: Vic­to­ria Car­men Son­ne, Tri­ne Dy­r­holm, Be­sir Ze­ci­ri, Jo­a­chim Fjel­strup, Tessa Ho­der, Søren Sæt­ter-Las­sen, Tho­mas Kirk, An­na Tu­les­tedt, Ari Ale­xan­der a dal­ší.