Vá­noč­ní

Bí­lá jis­kří na čer­ve­né

kostřič­ky mrtvých kap­rů

stří­br­né stře­chy za­pa­da­né

dr­ží se okou­sa­ných mra­ků

rudé srd­ce se sva­tozá­ří

při­škr­ce­né za ol­tá­řem

spří­z­ně­ní uvnitř vit­rá­ží

pro­kle­tí čer­ným fa­rá­řem 

vy­rá­že­jí kří­žem za­ra­že­ni

při­pí­náč­kem po­škádle­ni

aby ví­ta­li mi­mi­no

Člo­vě­ku

Mod­rá se roz­bou­ři­la

pro­šel stře­dem 

při­ne­sl vě­že kos­te­lů

ví­no do půl­li­t­rů

noc do non­sto­pů

ta­ky ze­mětře­se­ní a ně­ko­lik lé­ká­ren

tri­ka z Ban­gla­déše

mra­kodra­py a sla­my

rouš­ky z ki­buce

mus­lim­ské sa­lá­my 

krev se mu vpi­la do dře­va

zem se roz­lo­mi­la

po­hl­ti­la zá­stu­py ar­má­dy

dě­ra­vé tě­lo scho­va­li 

ni­kdy už ne­vrá­ti­li

má­lo­kdy uká­za­li

ne­by­lo ko­mu 

člo­vě­ku

Vá­noč­ní II

Más­lo do plá­týn­ka za­ba­li­la

kde­pak más­lo to ne­má­me kde bychom ho vza­li

je dra­hé ne­ní ne­e­xis­tu­je už

mar­garín do­šel sr­díč­ko z ad­vent­ní­ho ka­len­dá­ře vy­táh­ne­me.

Če­ká­ní za­ča­lo mrz­ne stu­dí

ni­co­ta po­sí­li­la vo­zo­vou hrad­bu

sa­mo­ta v očích ne­vi­di­tel­ných ne ne­vi­do­mých

kul­ka a lží­ce ze stej­né­ho těs­ta bo­ří se do pů­dy ja­ko z čo­ko­lá­dy.

Sma­ží­me chlap­ce do­zla­to­va

bram­bo­ry na sa­lát při­ku­su­jem k to­mu

kde­pak na sa­lát z po­pe­la po­vsta­ly ji­né už ne­bu­dou aspoň ty vy­táh­ne­me

se­žeh­lé a scvrk­lé pa­da­jí do be­ze­dné­ho tě­la.