Z knižních počinů se zaměřením na fotografii, které vydal Divadelní ústav – Institut umění (dnes Národní institut pro kulturu), vystupují dvě monumentální knihy.

Několik osobních vzpomínek na fotografa Jaroslava Krejčího (1929-2006).

Rozhovor se sólistou Baletu Národního divadla Brno a vítězem letošní Přehlídky divadelní fotografie.

Fotografova cesta od periferie ke Zlaté kapličce, od zákulisí k herecké šatně a na jeviště.

Institut umění – Divadelní ústav (nyní Národní institut pro kulturu) se dlouhodobě věnuje péči o fotografické sbírky i mapování vývoje domácí divadelní fotografie (nejen) ve svých publikacích.

Divadelní fotografie se může stát nejen dokumentem, ale dalším stupněm inscenace. V takové performanci navazujeme na staletí „partneřiny“ se světlem, která začala už ve starověku.

Rodina je prý základ státu. Přesněji řečeno, v československém zákoně o rodině se v roce 1963 objevila teze, že: „rodina založená manželstvím je základním článkem naší společnosti“.