Vol­no, prázd­ni­ny, od­po­či­nek

Vy­pnout, re­la­xo­vat, re­ge­ne­ro­vat i roz­jí­mat

Vo­da, slun­ce, hou­by, bo­rův­ky, les

Vá­let se, kou­pat se, pro­chá­zet se

Vý­sta­vy, kni­hy, fil­my, kon­cer­ty s roz­va­hou a hod­ně-má­lo di­va­dla!

Tak vy­pa­dá náš prázd­ni­no­vý se­znam při­pnu­tý na po­my­sl­né re­dakč­ní led­nič­ce. Po­ku­sí­me se ho do po­lo­vi­ny srp­na ce­lý pře­škr­tat. Pak totiž za­čne­me zkou­šet eko­lo­gic­kou si­te-spe­ci­fic in­sce­na­ci Čes­ká to­vár­na na lži, kte­rá bu­de mít pre­mi­é­ru 24. zá­ří v krás­ně za­šlé Jízdár­ně Sa­va­rin v cen­t­ru Pra­hy. O tom­to dí­le ale pro­zra­dí­me ví­ce až na za­čát­ku no­vé di­va­del­ní se­zo­ny. A ta­ké se v prv­ním pod­zim­ním mě­sí­ci bu­de­me opět pil­ně vě­no­vat psa­ní o uměl­cích a uměl­ky­ních, kte­ří a kte­ré ma­jí co říct – slo­vem i tvor­bou.

Let­ní čís­lo 006 s té­ma­tem OD­PO­ČI­NEK jsme po­ja­li do­slov­ně, te­dy od­po­čin­ko­vě. Při­ná­ší­me pře­de­vším ně­ko­lik umě­lec­kých tex­tů, kte­ré Vám snad zpří­jem­ní let­ní ces­ty a chvil­ky. An­ke­ta pro­zra­dí, jak od­po­čí­va­jí di­va­del­ni­ce a di­va­del­ník růz­ných pro­fe­sí a jak vní­ma­jí fi­nanč­ní od­mě­ny za prá­ci v kul­tu­ře. Na­še re­dakč­ní ti­py vám snad po­mo­hou vy­brat si to správ­né dí­lo, aby se vám ani ve chví­lích od­dychu ne­zka­zil vkus a ne­za­hy­nu­ly mozko­vé buň­ky. Pro­to­že, jak pí­še ko­le­ga Mo­tal ve svém slov­níč­ku, od­po­či­nek by měl být „pro­stor k vyš­ší du­chov­ní ak­ti­vi­tě“!

V let­ně-li­te­rár­ním čís­le se nám po­da­ři­lo ně­ko­lik po­pr­vé. Čle­no­vé DÍ­LA Do­mi­nik Me­li­char a Jan Mo­tal po­pr­vé uká­za­li tvář pro­za­i­ků, pro­to do­po­ru­ču­ji se za­číst do je­jich pří­bě­hů Než od­je­du zpát­ky do Pra­hy a Opra­šo­va­te­lé po­hla­ví. Pu­b­li­cist­ka Ve­ro­ni­ka Bou­šo­vá za­se po­od­ha­li­la kou­sek své po­e­tic­ké du­še v bás­ních psa­ných na pro­cház­kách. A po­pr­vé se ta­ké v ča­so­pi­se DÍ­LO ob­je­vu­jí bás­ně Voj­tě­cha Vac­ka. Do­po­ru­ču­ji ta­ké číst (ne jen pře­číst) tor­zo po­zo­ru­hod­né­ho dra­ma­tu od To­má­še Sol­dá­na. Vě­řím, že hru s pro­za­tím­ním ná­zvem Je hra­ní bez pi­tí? DÍ­LO jed­nou zre­a­li­zu­je ve vhod­ném noč­ním pod­ni­ku.