Rozhovor s dramaturgem, režisérem a autorem Vojtěchem Bártou, jenž je uměleckým šéfem Chemického divadla.

Judi Bari ukazuje, že domnělé oddělení přírody a člověka je ve skutečnosti politickým projektem, spojeným s ekonomickými nároky novověku.

Divadlo Setkání Terezy Dostálové a Tobiáše Nevřivy ohledává českou krajinu. Naposledy v performativní procházce Lovci mají oči pro pláč.

Kniha Tmavozelený svět Arnošta Nováka připomíná, že po omezení ekonomického růstu, konzumentství a produkce volali tuzemští aktivisté již na počátku devadesátých let minulého století.

O záchraně jedné stromové aleje před přirozenými nepřáteli, ale hlavně před člověkem. A o tom, že ozvat se má smysl.

Inscenace Česká továrna na lži prozkoumává dezinformační kampaně, mechanismus manipulací, otázky viny a odpovědnosti za budoucnost planety. Téma chceme sledovat na konkrétním příběhu a postavách, a proto vzniká hra o […]
Inscenace Česká továrna na lži prozkoumává dezinformační kampaně, mechanismus manipulací, otázky viny a odpovědnosti za budoucnost planety. Téma chceme sledovat na konkrétním příběhu a postavách, a proto vzniká hra o […]
Inscenace Česká továrna na lži prozkoumává dezinformační kampaně, mechanismus manipulací, otázky viny a odpovědnosti za budoucnost planety. Téma chceme sledovat na konkrétním příběhu a postavách, a proto vzniká hra o […]
Inscenace Česká továrna na lži prozkoumává dezinformační kampaně, mechanismus manipulací, otázky viny a odpovědnosti za budoucnost planety. Téma chceme sledovat na konkrétním příběhu a postavách, a proto vzniká hra o […]
V únoru 2025 se na Horské Kvildě konal Kurz zimní ekologie, kromě práce na úlohách souvisejících s bytím nad či pod sněhovou pokrývkou jsme odebírali také rašelinný profil.

Premiéra udržitelné inscenace o důležitosti správné volby od uměleckého spolku Dílo.
Rozhovor s dramaturgyní Činohry Národního divadla Ninou Jacques o inspiraci, cirkulaci a „bibli udržitelného divadla“ The Theatre Green Book.

Novela Flora Jonáše Zbořila, vydaná na podzim roku 2024 nakladatelstvím Paseka, rozšiřuje staré cesty lovecraftovského hororu a nebojí se přerůstat hranice žánru.

Divadelní fotografie se může stát nejen dokumentem, ale dalším stupněm inscenace. V takové performanci navazujeme na staletí „partneřiny“ se světlem, která začala už ve starověku.