Kniha Tmavozelený svět Arnošta Nováka připomíná, že po omezení ekonomického růstu, konzumentství a produkce volali tuzemští aktivisté již na počátku devadesátých let minulého století.

Nejlépe lze pochopit význam slova udržitelnost z jeho opaku: neudržíme věci příliš velké, těžké, horké.

Přinášíme datovou analýzu, která přemosťuje témata PRÁCE a ODPOČINKU pohledem na to, jak se v divadlech pracuje, ale i jak je lidé navštěvují ve volném čase.

Trafo Gallery až do 3. září nabízí výstavu o přírodě, dětství i mateřství malířky Kateřiny Ondruškové.

Pořídit si tak tiché místo na zemi, jen pro sebe, a prodlévat tam v klidném souznění s přírodou! Jenže lidé si pořizují chaty, zahrady a zámky z různých důvodů.

Moderní pojetí volného času jako nástroje regenerace není univerzální, nýbrž historicky i kulturně podmíněné.

Náměty kontroverzního amerického spisovatele Lena Brackena pro generaci flákačů, aby mohli zahájit postpracovní revoluci.

Kontextová reflexe inscenací Slučitelné díly a Noční můry s čápem marabu, které režíroval Tomáš Ráliš. Obě byly součástí festivalu Regiony.

Kulturní publicistka a spoluzakladatelka iniciativy Nadšením nájem nezaplatíš Táňa Zabloudilová o práci v kulturní žurnalistice.

Socioložka Helen Hester a filosof Nick Srnicek v knize Až skončí práce: Dějiny domácnosti a boje za volný čas horují za postpracovní společnost.

Produkční, pedagožka a proděkanka DF JAMU Hana Průchová hovoří o práci v kultuře a vyzývá k převzetí zodpovědnosti za naši budoucnost.

Pod pojmem práce se nám většinou vybaví fyzická aktivita či dřina. Dnes však kromě významu zaměstnání pojem označuje i identitu, smysl života.

Ve druhé části seriálu datové analýzy mapujeme režiséry, tvůrčí týmy a kritickou obec.

Rodina je prý základ státu. Přesněji řečeno, v československém zákoně o rodině se v roce 1963 objevila teze, že: „rodina založená manželstvím je základním článkem naší společnosti“.