a teď se na taj­ným mís­tě

na­pi­jem na tvo­je ko­ře­ny

roz­li­la jsi ze sko­řáp­ky mo­je běl­mo

ne­do­ká­žu si vzpo­me­nout na tvou tvář

bez mi­nu­los­ti

zů­sta­lo jen jmé­no

a pár ge­o­me­t­ric­kých tvá­ří

vlá­da je asi vždyc­ky bez­tva­rá

aby se moh­la roz­lít ko­lem všech výčněl­ků

a pro­hlub­ní

bez mé­ho běl­ma

se už zno­vu ne­na­ro­díš ne­vy­líh­neš

bez stři­hu ko­ře­nů

nejsou ro­di­dla vlá­dy