Rozhovor s dramaturgem, režisérem a autorem Vojtěchem Bártou, jenž je uměleckým šéfem Chemického divadla.

Judi Bari ukazuje, že domnělé oddělení přírody a člověka je ve skutečnosti politickým projektem, spojeným s ekonomickými nároky novověku.

Kniha Tmavozelený svět Arnošta Nováka připomíná, že po omezení ekonomického růstu, konzumentství a produkce volali tuzemští aktivisté již na počátku devadesátých let minulého století.

Alternativní umění je opojeno kulturou intoxikace. Queer aktivista a ikona hardcore hudební scény Nick Riotfag ve svém eseji vysvětluje, proč je to špatně.

Rozhodla jsem se přispět do debaty, která má reflektovat téma muži a umění či gender v umění se zacílením na perspektivu mužství.

Kniha Vzdálení otcové Mariny Jarre vyšla v italském originále v roce 1987. V českém překladu Kateřiny Vinšové až na sklonku loňského roku díky nakladatelství Meridione.

Překlad eseje anarchistky Emmy Goldman, v němž kritizuje formalismus a povrchnost emancipačního hnutí.

O dvou inscenacích Pravidla úklidu z A studia Rubín a Máma z Divadla pod Palmovkou.

O dvou zahraničních inscenacích, které pojednávají o mateřství: #Motherfuckinghood a Medea´s Children.

Americký seriál Zlá krev pojednává o legendárním nepřátelství hollywoodských hvězd a Nadějná mladá žena je dynamický film o pomstě jedné ženy.

Španělská autorka Layla Martínez svým debutem Červotoč přináší do české společnosti přesně to, co potřebuje.

Rozhovor s dramaturgyní Činohry Národního divadla Ninou Jacques o inspiraci, cirkulaci a „bibli udržitelného divadla“ The Theatre Green Book.

Divadelní fotografie se může stát nejen dokumentem, ale dalším stupněm inscenace. V takové performanci navazujeme na staletí „partneřiny“ se světlem, která začala už ve starověku.