Pře­ži­je praž­ská di­va­del­ní vě­da?

Ka­ted­ra di­va­del­ní vě­dy Fi­lo­zo­fic­ké fa­kul­ty Uni­ver­zi­ty Kar­lo­vy bu­de od led­na 2027 sou­čás­tí no­vé­ho ústa­vu, v němž se spo­jí s hu­deb­ní vě­dou a fil­mo­vý­mi stu­dii. Pod­le Bar­ba­ry To­po­lo­vé ma­jí do no­vé­ho pra­co­viš­tě pře­jít tři pe­da­go­go­vé a obor v něm má mít rov­no­cen­né po­sta­ve­ní. O je­ho kon­krét­ní po­do­bě, stu­dij­ních pro­gra­mech i fun­go­vá­ní no­vé­ho ústa­vu se ale stá­le jed­ná.

Na kon­ci červ­na Fi­lo­zo­fic­ká fa­kul­ta UK zve­řej­ni­la, kte­ré ka­ted­ry a ústa­vy ma­jí pro­jít re­struk­tu­ra­li­za­cí od led­na 2027. Di­va­del­ní vě­da je me­zi ni­mi.  Co jste se o své bu­douc­nos­ti do­zvě­dě­li na jed­ná­ních s ve­de­ním fa­kul­ty?

Dne 25. červ­na by­lo zve­řej­ně­no, kte­ré sou­čás­ti ma­jí jít do re­struk­tu­ra­li­za­ce. Jed­not­li­vé ústa­vy a ka­ted­ry o tom vět­ši­nou by­ly in­for­mo­vá­ny pou­ze ně­ko­lik dní před tím­to da­tem. Ka­ted­ra di­va­del­ní vě­dy se má slou­čit s Ústa­vem hu­deb­ní vě­dy a Ka­ted­rou fil­mo­vých stu­dií do jed­no­ho pra­co­viš­tě s ná­zvem Ústav mu­zi­ko­lo­gic­kých, di­va­del­ních a fil­mo­vých stu­dií. Pa­ra­me­t­ry no­vé­ho pra­co­viš­tě by­ly před­mě­tem tří čer­ven­co­vých schůzek se zá­stup­ci ve­de­ní fa­kul­ty a zpo­čát­ku vy­pa­da­ly vel­mi ne­pří­z­ni­vě.

Na Ka­tedře di­va­del­ní vě­dy FF UK pů­so­bí dlou­ho­do­bě pět aka­de­mic­kých pra­cov­ní­ků, do­hro­ma­dy má­me čty­ři a půl úvaz­ku. Per­so­nál­ně jsme jed­na z nejmen­ších ka­te­der na fa­kul­tě, mož­ná do­kon­ce úpl­ně nejmen­ší. Po­kud jde o po­čet stu­den­tů, má­me jich v tu­to chví­li ko­lem de­va­de­sá­ti, včet­ně no­vě při­ja­tých. Přes­né čís­lo se ješ­tě mě­ní, pro­to­že ně­kte­ří prá­vě v těch­to dnech dě­la­jí stát­ní zá­vě­reč­né zkouš­ky, v pří­pa­dě no­vě při­ja­tých za­tím ne­ví­me, ko­lik se jich za­pí­še ke stu­diu. Stan­dard­ně jich však má­me ko­lem osm­de­sá­ti, tak­že po­čtem stu­den­tů jsme střed­ně vel­ká ka­ted­ra. A pod­le pů­vod­ních před­stav se měl po­čet pe­da­go­gů ka­ted­ry re­du­ko­vat o 65 %, te­dy na dva. A di­va­del­ní vě­da se v rám­ci nástup­nic­ké­ho ústa­vu mě­la stát tzv. per­spek­ti­vou.

Co by zna­me­na­la re­duk­ce na dva li­di pro sou­čas­nou akre­di­ta­ci?

To je jed­na z otá­zek, kte­rou jsme klad­li. Jed­nak se nám je­vi­lo ne­mož­né ve dvou li­dech, byť for­mál­ně do­dr­žet stá­va­jí­cí akre­di­ta­ci, v niž mu­sí do­stu­do­vat ti stu­den­ti, kte­ří do ní by­li při­ja­ti. Před­po­klad byl ta­ko­vý, že má­me kur­zy ví­ce sdí­let na­příč ce­lou fa­kul­tou. Jen­že my ne­ví­me o žád­né ka­tedře, kte­rá by sys­te­ma­tic­ky vy­u­čo­va­la di­va­dlo ne­bo per­for­manč­ní stu­dia. Sa­mo­zřej­mě se da­jí oka­mži­tě na­jít prů­ni­ky na­pří­klad v ob­las­ti dra­ma­tu, ale tím náš obor zda­le­ka ne­kon­čí. Mě­li jsme a má­me stu­den­ty, kte­ří kom­bi­nu­jí stu­di­um di­va­del­ní vě­dy s ji­ný­mi obo­ry, a čas­to je to vel­mi pod­nět­né. Ale asi žád­ný ústav nám ne­mů­že sys­te­ma­tic­ky vy­po­mo­ci s vý­u­kou di­va­dla. Po­ně­kud jsme tá­pa­li, jak si s tím od led­na po­ra­dí­me.

Stej­ně dů­le­ži­tým pro­blé­mem ovšem by­la i bu­douc­nost te­a­t­ro­lo­gie ja­ko obo­ru v nástup­nic­kém ústa­vu. Po­kud by pla­ti­lo, že di­va­del­ní vě­da bu­de mít pou­ze dva pe­da­go­gy, bu­de­me smě­řo­vá­ní k po­stup­né­mu úhy­nu. Ve dvou li­dech, bez vlast­ní­ho stu­dij­ní­ho pro­gra­mu a vlast­ních stu­den­tů, tu­díž i bez vlast­ních obo­ro­vých dok­to­ran­dů, ne­mů­že­me udr­žet obo­ro­vý fun­da­ment. Ne­mů­že­me ani kon­ci­po­vat obo­ro­vý vý­zkum. Sa­mo­zřej­mě mů­že­me na­še té­ma­ta roz­vět­vit do me­zi­o­bo­ro­vých stran, a pro­ti to­mu nic ne­má­me, ale bez zá­klad­ních sta­veb­ních ka­me­nů obo­ro­vá ex­per­ti­za ne­vy­hnu­tel­ně mí­ří k zá­ni­ku.

My jsme se oprav­du obá­va­li, že obor, kte­rý fun­gu­je na praž­ské uni­ver­zi­tě od roku 1948, za­nik­ne. Za­hu­bit by jej šlo vel­mi rych­le. Zno­vu jej vy­bu­do­vat, po­kud by to vů­bec by­lo mož­né, by ale tr­va­lo de­sít­ky let.

Po­u­ží­vá­te mi­nu­lý čas. Změ­ni­lo se od čer­ven­co­vých schůzek ně­co?

Prv­ní tý­den v zá­ří jsme by­li po­zvá­ni na dal­ší schůzku, kde z jed­ná­ní vy­ply­nu­lo, že do bu­dou­cí­ho pra­co­viš­tě pře­jde­me tři a by­li jsme ujiš­tě­ni, že di­va­del­ní vě­da bu­de mít v bu­dou­cím ústa­vu rov­no­cen­né po­sta­ve­ní ja­ko hu­deb­ní vě­da a fil­mo­vá stu­dia. V tom­to smys­lu bu­de vy­pra­co­vá­na do­lož­ka ke slu­čo­va­cí­mu spi­su. Na­víc s ohle­dem na již při­ja­té ba­ka­lář­ské stu­den­ty, kte­ří bu­dou v do­hled­né do­bě za­kon­čo­vat stu­dia, nám by­lo při­slí­be­no, že bu­de vy­psá­no při­jí­ma­cí ří­ze­ní do stá­va­jí­cí akre­di­ta­ce magis­ter­ské­ho stu­dia, aby moh­li, po­kud chtě­jí, po­kra­čo­vat.

A co ex­ter­ní pe­da­go­go­vé? Mů­že­te s ni­mi na­dá­le po­čí­tat?

S od­bor­ní­ky pro spe­ci­a­li­zo­va­né magis­ter­ské se­mi­ná­ře spo­lu­pra­cu­je­me pra­vi­del­ně. Do­kon­ce i pro ně­kte­ré ba­ka­lář­ské před­náš­ky má­me vý­ji­meč­ně ex­ter­nis­ty, na­pří­klad na čes­ké ba­ro­ko. Kaž­do­roč­ně spo­lu­pra­cu­je­me s lid­mi z pra­xe. Má­me kri­tic­ký a dra­ma­tur­gic­ký se­mi­nář, do nichž zve­me kri­ti­ky, re­dak­to­ry ne­bo dra­ma­tur­gy. Je ale po­tře­ba říct, že ex­ter­nis­té nejsou jed­no­du­ché ře­še­ní. Běž­ný ho­no­rář za ce­lý se­mestr vý­u­ky je při­bliž­ně 10 000 Kč. Sna­ží­me se ně­kdy na­bíd­nout o ně­co víc, ale i tak je to sku­teč­ně vel­mi má­lo. Ně­kte­ří li­dé pro­to spo­lu­prá­ci od­mít­nou. Pro člo­vě­ka z aka­de­mie věd mů­že mít vý­u­ka na uni­ver­zi­tě i dal­ší pro­fes­ní vý­znam, ale pro dra­ma­tur­ga ne­bo kri­ti­ka čas­to žád­ný ta­ko­vý be­ne­fit ne­ní. Zů­stá­vá to te­dy na ocho­tě a zájmu učit.

Akre­di­ta­ci no­vé­ho stu­dij­ní­ho pro­gra­mu ale pře­ce ne­ní mož­né při­pra­vit do led­na 2027. Co te­dy bu­de od led­na fun­go­vat?

No­vou akre­di­ta­ci bu­de­me při­pra­vo­vat při­bliž­ně rok a ná­sled­ně mu­sí pro­jít schva­lo­va­cím pro­ce­sem na rek­to­rá­tu. Po­kud aka­de­mic­ký se­nát schvá­lí na­ši re­or­ga­ni­za­ci, no­vý ústav si­ce vznik­ne k 1. led­nu, ale po pře­kle­no­va­cí ob­do­bí tam po­bě­ží stá­va­jí­cí pro­gra­my. Bu­de to te­dy nej­pr­ve for­mál­ní změ­na or­ga­ni­zač­ní struk­tu­ry, no­vé akre­di­ta­ce se bu­dou te­pr­ve vy­tvá­řet.

Brá­ní­te se sa­mot­né­mu slou­če­ní?

Sa­mot­né­mu slou­če­ní se roz­hod­ně ne­brá­ní­me. Mys­lím, že se mu ne­brá­ní ani fil­mo­vá stu­dia a hu­deb­ní vě­da, pro­to­že to be­ze­spo­ru mů­že při­nést i ně­ja­ké be­ne­fi­ty. Mů­že­me mít na­pří­klad sil­něj­ší po­zi­ci v rám­ci fa­kul­ty.

A sa­mo­zřej­mě má­me i spo­leč­né obo­ro­vé prů­ni­ky. V na­šem po­sled­ním gran­tu by­la na­pří­klad spo­lu­ře­ši­tel­kou Te­re­za Ha­vel­ko­vá z Ústa­vu hu­deb­ní vě­dy FF UK. Spo­lu­prá­ce te­dy pro­bí­há i bez slou­če­ní. Dů­le­ži­té je, čím a jak se ta no­vá struk­tu­ra na­pl­ní a co bu­de je­jí pod­sta­tou.

Di­va­del­ní, hu­deb­ní a fil­mo­vá vě­da už ale v mi­nu­los­ti spo­leč­ně fun­go­va­ly ja­ko jed­na ka­ted­ra. V čem je dneš­ní si­tu­a­ce ji­ná?

Or­ga­ni­zač­ní jed­not­ky nejsou to, oč nám jde. Nám jde o stu­dij­ní pro­gra­my, re­spek­ti­ve spe­ci­a­li­za­ce. Je­den ústav jich mů­že mít ví­ce, or­ga­ni­zač­ní slou­če­ní sa­mo o so­bě te­dy ne­ní pro­blém. Pro­blém je, po­kud se spo­lu s ním ztra­tí sa­mo­stat­ná obo­ro­vá zá­klad­na.

Teh­dej­ší Ka­ted­ra hu­deb­ní, di­va­del­ní a fil­mo­vé vě­dy mě­la dva sa­mo­stat­né stu­dij­ní pro­gra­my – sa­mo­stat­nou hu­deb­ní vě­du a di­va­del­ní a fil­mo­vou vě­du, kte­ré se teh­dy stu­do­va­ly spo­leč­ně. V de­va­de­sá­tých le­tech mi­nu­lé­ho sto­le­tí se jed­not­li­vé ob­las­ti roz­dě­li­ly obo­ro­vě i or­ga­ni­zač­ně. Or­ga­ni­zač­ně se mo­hou jis­tě zno­vu spo­jit, obo­ro­vou au­to­no­mii by však mě­ly udr­žet.    

Co te­dy má být pod­sta­tou no­vé­ho ústa­vu?

Na je­ho přes­nou po­do­bu bu­de­me muset te­pr­ve při­jít.  By­lo by ur­či­tě lep­ší, kdy­bychom to moh­li mít lé­pe pro­myš­le­né a před­jed­na­né. Ale po­kud zů­sta­ne­me ja­ko tři rov­no­cen­né obo­ry, mys­lím, že to zvlád­ne­me. Mu­sím kon­sta­to­vat, že i ko­le­go­vé z hu­deb­ní vě­dy a fil­mo­vých stu­dií na spo­leč­né čer­ven­co­vé schůz­ce jed­no­znač­ně pod­po­ři­li náš po­ža­da­vek, aby ve spo­leč­ném pra­co­viš­ti zů­sta­la di­va­del­ní vě­da ja­ko pl­no­hod­not­ný obor. Ne snad jen z ně­ja­ké so­li­da­ri­ty, ale pro­to­že i jim to tak dá­vá smy­sl.

V Po­spo­li­tos­ti 2026 jste mlu­vi­li o nátla­ku a ma­ni­pu­la­tiv­ních stra­te­gi­ích ve­de­ní fa­kul­ty. V čem ten tlak pod­le vás spo­čí­val?

Pře­de­vším v tom ne­u­vě­ři­tel­ném chva­tu. Kon­krét­ní jed­ná­ní nad na­ší si­tu­a­cí tr­va­la ne­ce­lý mě­síc. Fa­kul­ta už po­sled­ní dva roky pro­chá­zí struk­tu­rál­ní pro­mě­nou, tak­že to ne­ní úpl­ně blesk z čis­té­ho ne­be. Bez­pre­ce­dent­ní je ale roz­sah. Do­po­sud se slu­čo­va­ly ne­bo re­struk­tu­ra­li­zo­va­ly tři ne­bo čty­ři, mož­ná ně­kdy pět sou­čás­tí za je­den aka­de­mic­ký rok. Pro­vá­ze­ly to úva­hy o tom, jak to bu­de fun­go­vat vý­u­ko­vě, ve vě­dec­ké spo­lu­prá­ci a kde jsou ri­zi­ka. V na­šem pří­pa­dě na ně­co po­dob­né­ho vů­bec ne­byl čas.

Re­struk­tu­ra­li­za­ce se ny­ní tý­ká se­dm­nác­ti ka­te­der a ústa­vů, což je oprav­du masiv­ní pro­mě­na. To je bez­má­la po­lo­vi­na fa­kul­ty a ne­mů­že to zů­stat bez vli­vu na ce­lý je­jí or­ga­nis­mus.

Vy­tvá­řel ten chvat tlak i na sa­mot­ná jed­ná­ní?

Ano. Mu­se­li jsme jed­nat o ně­čem, co jsme si ne­moh­li po­řád­ně pro­mys­let. A při vší úctě to ne­mě­lo do všech de­tai­lů do­myš­le­né ani ve­de­ní, pro­to­že na ně­kte­ré prak­tic­ké otáz­ky, kte­ré jsme klad­li, pros­tě ne­mě­lo od­po­vě­di.

Pta­jí se vás no­vě při­ja­tí stu­den­ti, jest­li se vů­bec ma­jí za­psat?

Z no­vě za­psa­ných stu­den­tů se na nás za­tím ni­kdo ne­ob­rá­til. Ale po­kud vím, ně­kte­ří jsou již v kon­tak­tu se stá­va­jí­cí­mi stu­den­ty.

Jak by pod­le vás mě­la no­vá struk­tu­ra fun­go­vat?

V tu­to chví­li to­ho ješ­tě pří­liš ne­ví­me, jak jsem ří­ka­la, jed­ná­ní o bu­dou­cí po­do­bě jed­not­li­vých stu­dij­ních pro­gra­mů te­pr­ve za­čnou. Jas­něj­ší ob­ry­sy se vy­no­řu­jí za­tím u na­va­zu­jí­cí­ho magis­ter­ské­ho pro­gra­mu, o kte­rém ny­ní uva­žu­je­me ja­ko o me­zi­o­bo­ro­vém. Vý­hle­do­vě pro­mýš­lí­me též an­g­lic­ko­ja­zyč­ný magis­ter­ský pro­gram.

Za Po­spo­li­tost 26 do­po­ru­ču­je­te, aby 10. zá­ří aka­de­mic­ký se­nát slu­čo­vá­ní v na­vr­že­né po­do­bě ne­schvá­lil. Co by mě­lo ná­sle­do­vat?

Mys­lím, že by mě­la být nej­pr­ve před­sta­ve­na no­vá kon­cep­ce fa­kul­ty, ke kte­ré ta­to re­or­ga­ni­za­ce smě­řu­je.

Je hlav­ním dů­vo­dem re­struk­tu­ra­li­za­ce ne­do­sta­tek pe­něz?

Jsme pře­svěd­če­ni, že zá­klad­ní mo­ti­va­cí bez­pre­ce­dent­ní rych­los­ti a masiv­nos­ti by­la po­tře­ba zru­šit pra­cov­ní mís­ta. Re­struk­tu­ra­li­za­ce totiž umož­ňu­je vý­po­věď pro tzv. nad­by­teč­nost. Po­stup­ně se do­zví­dá­me, že fa­kul­tou se ší­ří vl­na vý­po­vě­dí i na ústa­vech, kte­ré do re­or­ga­ni­za­ce za­hr­nu­ty nejsou.  

Sou­vi­sí pod­le vás vý­po­vě­di s no­vým mo­de­lem fi­nan­co­vá­ní a hod­no­ce­ním aka­de­mic­kých pra­cov­ní­ků?

Ur­či­tě s tím sou­vi­sí no­vý mo­del fi­nan­co­vá­ní i in­di­vi­du­ál­ní hod­no­ce­ní aka­de­mic­kých pra­cov­ní­ků. Sle­du­je se na­pří­klad, ko­lik ve­de­te pra­cí, ko­lik udě­lí­te ates­ta­cí, ko­lik učí­te před­mě­tů, ko­lik je v nich za­psá­no stu­den­tů ne­bo co dě­lá­te v tak­zva­né tře­tí ro­li uni­ver­zi­ty a sa­mo­zřej­mě pu­b­li­ka­ce, kte­ré pod­lé­ha­jí ješ­tě dal­ší me­t­ri­ce. Všech­na ta­to da­ta se vá­ží a usou­vztaž­ňu­jí a dle ko­neč­né­ho vý­sled­ku se ná­sled­ně ur­ču­je zá­slu­ho­vá slož­ka fi­nan­co­vá­ní ústa­vů a ka­te­der. Mo­del zá­klad­ním sou­čás­tem fa­kul­ty pre­di­ku­je fi­nanč­ní kon­di­ci. His­to­ric­ká slož­ka fi­nan­co­vá­ní se má po­stup­ně sni­žo­vat a zá­slu­ho­vá na­o­pak na­růs­tat. Vět­ši­ně ústa­vů mo­del pre­di­ku­je de­fi­cit růz­né ve­li­kos­ti – ně­kdy to jsou až de­sít­ky mi­li­ó­nů.

Do­stá­vá fa­kul­ta mé­ně pe­něz než v před­cho­zích le­tech?

Fi­nanč­ní si­tu­a­ce fa­kul­ty by­la špat­ná, co pa­ma­tu­ji. Teď je zřej­mě ješ­tě o ně­co hor­ší. Kom­plex­ní ana­lý­zu de­fi­ci­tu a všech­ny je­ho dů­vo­dy ale ne­zná­me, jen ně­kte­ré. Tím nej­pod­stat­něj­ším a zřej­mým je no­vý mzdo­vý před­pis Uni­ver­zi­ty Kar­lo­vy. Na je­ho zá­kla­dě mu­se­ly být zvý­še­ny pla­ty, kte­ré jsou i tak na Fi­lo­zo­fic­ké fa­kul­tě hlu­bo­ce pod praž­ským prů­mě­rem, od 39 000 Kč pro od­bor­né­ho asi­s­ten­ta po 55 000 Kč po pro­fe­so­ra. Zvý­še­ní pla­tů je jis­tě vel­mi žá­dou­cí, nicmé­ně fi­nanč­ní pro­střed­ky pak ne­by­ly fa­kul­tě od­po­ví­da­jí­cím způ­so­bem na­vý­še­ny. To všech­no jsou ale vě­ci, je­jichž přes­ný po­díl na sou­čas­né fi­nanč­ní si­tu­a­ci fa­kul­ty ne­do­ká­žu po­sou­dit.